V rámci každotýdenních setkání začínáme vždycky procvičením - hlasu, těla, myšlení. Stranou nenecháváme ani naši tvořivost. Cvičení připravuje zejména Tereza, Honza, Katka a Martin (František) - hudební cvičení, ale i další dobrovolníci. Pár cvičení zde pro ukázku uvádíme:
Pohybová cvičení
Na dvoře DKŠ jsme se procvičovali skládáním slov tak, že každý člověk ze svého těla vytvořil jedno písmeno. Dvě skupiny po pěti lidech proti sobě soutěžily, kdo poskládá lepší pětipísmenné slovo. Výsledek posuďte sami.
První skupina vytvořila moc hezká slova, jistě jste poznali slova KLOPA a DRBAT. Na dalších dvou fotografiích vidíte, jak hezky ztvárnit písmeno T a I. Druhá skupina se nechtěla nechat zahanbit. Sešla se k válečné poradě a vytvořila ovšem slovo, které zde nemůžeme zveřejnit. Zkuste sami uhádnout, co je na druhém obrázku níže napsáno.
Gordický uzel - všichni hráči zavřou oči, stojí v kruhu a dotýkají se rameny. Poté vztáhnou ruce před sebe a snaží se uchopit jakoukoli volnou ruku spoluhráče, kterou nahmatají. Když už žádná ruka není volná, hráči oči otevřou a začnou se "rozplétat". Při rozplétání se nesmí pustit, mohou se pohybovat jen těly. Někdy vzniknou i dva propojené kruhy. Toto cvičení je u nás velmi oblíbené.
V dalším cvičení jsme procvičovali koordinaci pohybů. Hráči se rozdělí na dvě poloviny. Mají za úkol doběhnout do cíle, ale zpomaleně. Druhá půlka hodnotí výkony první půlky a pak se hráči obmění. Hodnotí se, kdo běžel nejpomaleji, ale přitom nejhodnověrněji.
Hráči se rychle pohybují po prostoru. Mají za úkol ho co nejvíce obsáhnout, proběhnout, vyhnout se ostatním. Ten, kdo úkol řídí, je může kdykoli zastavit slůvkem: "Štronzo". Hráči se zastaví uprostřed pohybu a mají za úkol se rozhlédnout kolem sebe a popsat situaci, ve které se nacházejí. Popsat, co představují ostatní, jak oni sami se cítí. Zajímavé je, že každý vidí situaci naprosto rozdílně. Při této hře se často dobře pobavíme.
Toto cvičení pro nás připravila Kačka. Fotografie Vás mohou klamat. Nejedná se o hlasové cvičení (tři dirigentky na jednoho chudáka Filipa), ale o znázornění soch, které jsou součástí jedné scény. Hráči se rozdělí do dvou skupin, z nichž obě si vyberou jednu scénu a roli ve scéně, utvoří dvojice s jedním hráčem ze skupiny druhé a ho tvarují do sochy, kterou vymysleli. Hráči pak hádají, jakou scénu sochy znázorňují a koho oni sami představovali. (V tomto cvičení jsme znázorňovali na prvních dvou fotografiích popravu Jana Husa a na třetí fotce vidíte vlka, který sežral babičku a myslivce...)
I takhle může vypadat pohybové cvičení: členové Plkoně názorně předvádějí, jak vypadá jejich ranní vstávání. :-)
...
Hlasová a zvuková cvičení
Hráči stojí v kruhu a jeden vydá ústy jakýkoli tón, zvuk. Další v kruhu po jeho levé ruce tento zvuk zopakuje a přidá další zvuk, který vymyslí. Postupně se zapojují všichni v kruhu, poslední to má nejtěžší, neboť si musí zapamatovat nejvíce vydaných zvuků, jak jdou přesně po sobě. Nesmí se napovídat. Toto hlasové cvičení lze zkombinovat i s pohybem (hráč si poskočí a zároveň vydá zvuk, hráč tleskne a zároveň vydá zvuk, hráč jde do dřepu a zároveň vydá zvuk...).
Oblíbeným hlasovým cvičením je předčítání náhodně vybraných článků z novin nebo z knížky (pokud možno cizojazyčné) vždy jiným stylem - jako pohádku, jako báseň, jako sportovní komentátor...
Dva dobrovolníci jdou na jeviště. Jeden má přednášku v cizím jazyce (francouzsky, španělsky, japonsky - tak, aby mu nebylo rozumět cizí slova, ale aby byla zvuková podoba jazyka zachována), druhý pak jeho přednášku překládá. Často vzniká situace, kdy překladatel překládá s kamennou tváří věty tak, že dostávají naprosto jiný význam, než které mohl mít přednášející na mysli. U této hry se hodně uplatní fantazie překladatele i přednášejícího. Důraz je kladen na jejich vzájemnou spolupráci a souhru.
Zvládáme také různé jazykolamy. Tady jeden oblíbený, který jsem si konečně zapamatovala:
"Kolouch, kohout, s mouchou mnohou, s hloupou chloubou houpou nohou . Plovou dlouhou strouhou ouzkou, chroupou oukrop s pouhou houskou." Další jazykolamy
...
Cvičení na postřeh
Hráčistojí v kruhu a jeden dobrovolník si stoupne doprostřed. Ostatní kolem něj v rychlém sledu za sebou procházejí a kladou mu nejrůznější otázky. Úkolem dobrovolníka je co nejpohotověji odpovědět na položenou otázku, pokud možno pravdivě a ne nesmyslně nebo další otázkou. Procvičuje se pohotovost myšlení a vyjadřování.
Výtvarná cvičení
Výtvarná cvičení tvoří nejen malování nebo kreslení. V rámci nacvičování pohádky jsme společně na papír tvořili naši představu scény nebo kostýmů k postavám.
Malovali jsme také společný dům i se zahradou (s nejbližším okolím) a pak jsme namalovali sami sebe tam, kde zrovna jsme a kde bychom chtěli být. Výsledek můžete posoudit dle obrázku sami. :o)
...
Improvizace
Oblíbená disciplína zejména u Martina (Františka), Honzy a Felixe. Nejtěžší je překonat pocit, že stojíte na jevišti sami, máte něco předvést či jen na jevišti "být" (často nemáte konkrétní představu) a naproti sedí ostatní a dívají se. Kdo dokáže tenhle beznadějný pocit překonat, má více méně vyhráno. Úkoly bývají různé, například si dobrovolník vylosuje situaci, se spoluhráčem si rozdělí role a zahrají scénku. Zadání se obměňuje dle potřeby - zahrát scénku beze slov jako pantomimu apod.
V poslední době jsme začali pod vedením Honzy nacvičovat něco blízkého k "dialogickému jednání", kterému se Honza učí na škole . Úkolem je na jevišti "být" a přenést tam svoje nálady a emoce, z tohoto pocitu vyjít a uvědomovat si sebe cele, pokud jsou na jevišti dva, pak také toho druhého a z toho vycházet. Úkolem není něco předvést, ale cítit sebe, spoluhráče, danou situaci. Není to nic jednoduchého, ale doufáme, že nám to pomůže se vypořádat s tím, abychom "nehráli", ale na jevišti prostě "byli".
Pár dalších obrázků z improvizací si můžete prohlédnout zde a zde.
...
Pantomimická cvičení
HLÁSKOVACÍ PANTOMIMA - Skupiny po třech, po čtyřech nebo po pěti se dohodnou na slovu o tolika písmenech, kolik je v té které skupině lidí. Každá skupina si poté mezi sebe rozdělí jednotlivá písmena domluveného slova a každý její člen musí vymyslet činnost začínající jemu přiděleným písmenem. Všichni členové jedné skupiny vždy najednou předvádějí na jevišti každý svou činnost. Ostatní v publiku mají za úkol uhádnout původní slovo. (Cvičení lze také pojmout jako soutěž o to, která skupina uhádne více předváděných slov.)
ANIMOVANÝ FILM - Každý člověk vytvoří jeden „obrázek“ animovaného filmu tím, že předvede kratičkou pantomimickou akci, nebo jen jeden pohyb beze slov (např. utření potu z čela). Další předchozí akci zopakuje a naváže na ni jinou. Takto je možné nechat proběhnout několik kol, popřípadě zkusit „film přehrát“ pozpátku. Cvičení lze provádět v sedě nebo ve stoje. Cvičení rozvíjí kreativitu, je náročné na pozornost (je dobré snažit se přesně zopakovat předchozí akci) a na paměť.
PŘEDÁVÁNÍ PRAVIDELNÉHO POHYBU - Jeden člověk předvádí nějaký pravidelný pohyb (např. mávání, razítkování). Kdo dostane nějaký nápad, zastaví dotyčného v určité fázi jeho pohybu slovem STOP a tato pozice je pak výchozí pro jeho vlastní (jiný) pohyb.
ZMĚNA PŘEDMĚTU - V kruhu: 1. člověk naznačí, že drží v rukou nějaký imaginární předmět – předvede, jak se předmět chová (např. srdce buší = tepání v rukou). Tento předmět předá dalšímu, který vyjde z původních vlastností předmětu a přetvoří ho na jiný – např. ho zvětší nebo ho protáhne – nějak ho změní, takže vznikne jiný předmět. (Instrukce také může znít tak, že je potřeba nejdříve přijatý předmět zničit a vytvořit nový předmět.) Cvičení rozvíjí kreativitu, fantazii a procvičuje práci s imaginárním předmětem.
PANTOMIMICKÉ PŘEDVÁDĚNÍ SLOV -Nejdříve každý napíše na 3 papírky podstatné jméno, přídavné jméno a sloveso. Každý si vždy před svým výstupem vytáhne 1 papírek patřící do zvoleného slovního druhu a pantomimicky předvede dané slovo. Ostatní hádají. Instrukce je taková, že má člověk pokud možno být tím předmětem/postavou, nikoli ji „popisovat“ (např. SLUNCE = být sluncem, nikoli předvádět, jak mi slunce svítí do očí).
TICHÁ POŠTA -V místnosti zůstanou pouze dvě osoby, ostatní jdou za dveře. 1. člověk předvede krátkou pantomimickou scénku. Poté je do místnosti přizván další člověk a sleduje tutéž pantomimickou scénku v provedení druhé osoby, která se předtím pouze dívala. Takto se postupně do místnosti všichni vrátí a popořadě předvádějí tutéž scénku. Poslední scénka by teoreticky měla vypadat stejně jako ta první. V praxi tomu bývá často úplně jinak :o)
...
Historie
Jedním z úkolů v rámci dramaťáku v dávných dobách byl i úkol od Terezy, kdy jsme měli z igelitů, špejlí, lepenky a provázků vytvořit kostým do divadelního představení a popsat postavu. Do kostýmů byli oblečeni Honza a Bára. První připomínal svým vzezřením postavu ze Startreku, první skupina (kluci) tedy postavu nazvala Borg a druhá skupina (dívky) stvořila Genu - něco jako Nadženu. Posuďte sami.
Novinky 
Pohybová cvičení
