Historie divadla

Divadelní spolek PLKOŇ vznikl na podzim roku 1994 jako zájmový kroužek v rámci vršovické farnosti na Praze 10. Místem, kde se nejprve scházel, byla kaple sv. Václava ve Vršovicích, později Jedličkův ústav na Praze 4. Vznik spolku inicioval Vojta Vaněk, zvaný Wana.

První pohádkou, kterou PLKOŇ nacvičil, bylo představení na motivy dánské pohádky "O Líném Larsovi". Hra měla premiéru v sále místní vyšší pedagogické školy u sv. Jana pod Skalou v roce 1995. Režisérem hry byl Vojta Wana. Hlavní roli Líného Larse ztvárnil Martin (František). Honza na fotografii jako Rybář doprovázel představení hudbou a slovem. Vlevo na fotografii stojí Darinka, která hrála Výčitku a malého prince. Scénář je ke stažení zde, předloha zde. O premiéře pohádky napsala Mlada Mikulicová v Podivenu z 5. neděle postní LP 1995 (tehdejší oběžník vršovické farnosti) následující řádky. Fotografie.

Po úspěšném provedení pohádky "O Líném Larsovi" se divadelní spolek vrhl na vlastní představení "OO-bludách", což byla kreativní hra, kdy za pomoci zvuků a slov dávali členové souboru dohromady názvy postav a potom jednotlivé charaktery. V pohádce vystupovaly postavy nazvané např. Smradava, Mlhuda, Chromor, apod. Většinu postav tvořily 2-3 osoby v jednom kostýmu. Titulní postavu Prsoně hrála Darinka, Svatava a Tereza. Ze jména Prsoň v kombinaci s knížkou od I. Vyskočila "Malý, ale náš", kde se vyskytovala postava Plkoň Kvač, se později vyvinul název dramaťáku PLKOŇ. V představení nechyběly ani čichové vjemy, které měli diváci možnost poznat zejména díky nápadu Martina (Františka) a jeho "prdu ve spreji". Scénář Fotky jsou z "Prsoně" a z různých oslav.

Představení "Drama na oceáně" - Okřídlené vejce se hrálo také u příležitosti prvního plesu křesťanského společenství v Praze, a to s minimem rekvizit. Předlohou k představení byla knížka "Z pera Pierre Henry Camiho" (jeho dílka často s úspěchem uvádí Krytové divadlo Orfeus v Praze. Hlavní roli kapitána ztvárnil Jirka. Wana se představil v roli starého "Malého plavčíka". Martin (František) s Terezou zde s úspěchem v rolích domorodců předvedli africké tance, které se naučili na stáži ve Francii. Role cestujících si zahráli Eliška a Honza. Scénář

Pak se PLKOŇ rozdělil na dvě skupiny. Jedna nacvičila příběh "O panně Hybrilindě", což je středověká pohádka, jejíž autorem je Wana. Hlavní roli - pannu Hybrilindu - ztvárnil Martin (František). Dále ve hře účinkovala Darinka a Ivana.

Druhá skupina se vrhla na adaptaci "Zvíkovského raráška" od Ladislava Stroupežnického. Nacvičování příběhu se PLKOŇ věnoval více než jeden rok a premiéra hry se odehrála na hradě Zvíkov 1. března 1997. Fotografie Barvitost představení podtrhovaly kostýmy a rekvizity vypůjčené ze sklepů Národního divadla. Hra měla více než deset repríz (což je na náš neprofesionální soubor docela dost).

Období temna nastalo v době po úspěchu "Zvíkovského raráška". PLKOŇ hledal další cíl svého směřování a pomalu se vykrystalizoval ve dvě pojetí. Soubor se stmelil až při výběru dalšího představení, kterým se stala "Ivana aneb Hutný duchovní pokrm".

Příprava této hry trvala rovněž celý jeden rok. O to více se souboru vyplatilo, že do hry investoval své síly. Na dotváření konečné podoby postav se podíleli téměř všichni. Hra měla téměř pokaždé jiný konec. Hlavní roli ztvárnil Martin a Ivanu, která má každou chvíli přijít, Bára. S tímto představením se soubor zúčastnil Konference o sektách a nových náboženských směrech. Scénář je ke stažení zde. Fotogalerie

"Ivana aneb hutný duchovní pokrm" pro soubor také znamenala určité zakončení společné činnosti. Mnoho z nás ukončilo školu a začalo se věnovat jiným aktivitám. Určité věkové krizi nepomohl ani fakt, že k plánované hře "Majitelé klíčů" odmítl Milan Kundera propůjčit svá autorská práva.

V roce 2001 se po roce obnovený PLKOŇ pokusil znovu navázat na staré dobré kořeny s novými lidmi a s novým nasazením. Co zůstává, je liberální přístup k hraní (jde nám více o to se setkávat a přátelit, než každoročně nacvičit minimálně jedno představení). Sami si nadále skládáme hudbu k představením a sami si vytváříme kostýmy a dějové prostředí včetně rekvizit.

V roce 2004-2005 uváděl Plkoň pohádku Jiřího Tichého "Jak princezna Alžběta hledala ženicha". Níže si můžete prohlédnout fotografie z předchozího představení, které jsme pro vás pečlivě připravili. Tady si můžete stáhnout pozvánku ve formátu .doc. Tady si můžete prohlédnout fotografie z premiéry - 1.6.2004.

Plkoň se podílel na nahrání textů pro výstavu Muzea hlavního města Prahy - Pražské kavárny a jejich svět. Výstavu si můžete prohlédnout od 12.3.2008 do 31.8.2008 v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci. Autor výstavy Tomáš Dvořák nechal umístit na panel k výstavě zvláštní poděkování pro divadelní spolek Plkoň. Děkujeme. :-)

V úterý 18.3.2008 proběhl ve vinárně U Žasu a kvasu křest básnické sbírky Kateřiny Slámové "Waltz pro zrzka". Součástí programu byl přednes vybraných básní v podání Plkoně. Čestným hostem a zároveň kmotrem sbírky se stali Mirek Kovářík, autor rozhlasových pořadů, recitátor, literární kritik, editor, publicista, VŠ pedagog a moderátor a Radek Bláha, kterého můžete slyšet každý čtvrtek večer spolu s Mirkem Kováříkem v pořadu Českého rozhlasu 2 - Zelené peří. Sbírku ilustrovala Patricie Koubská. Děkujeme všem, kteří se akce zúčastnili. Pozvánka

Rány a objetí Patricie Koubské zahájily provoz galerie

Výstavou kreseb z cyklu Rány a objetí ilustrátorky Patricie Koubské zahájila sedlecká farnost provoz Galerie v horní kapli sedlecké kostnice. Zatímco při prohlídce dolní kaple, kde jsou v pyramidách a dalších bizarních obrazcích skryty kosterní pozůstatky téměř 40 tisíc lidí, si lze uvědomit fakt smrti a pomíjivosti lidského života, v horní kapli na návštěvníky z kreseb Patricie Koubské dýchne radost, okouzlení životem a přírodou. „Vždy, když něco dělám, tak dělám dvě věci současně. Proto jsem cyklus nazvala Rány a objetí. Každé objetí může způsobit ránu, každá rána může být uzdravena objetím. Proto jsou tyto dvě věci spojeny dohromady a navzájem se prolínají,“ řekla při vernisáži výstavy Patricie Koubská. Na cyklu Rány a objetí autorka začala pracovat loni na jaře a patrný je i její obdiv ke stromům. „Pro mě je strom archetyp, který symbolizuje člověka a jeho život. Dalším cyklem proto budou stromy a obloha,“ řekla Patricie Koubská, která se s rodinou chystá koncem léta přestěhovat z Kolína do Kutné Hory. „Budu Kutnohoračka a těším se na to,“ dodává výtvarnice.

Slavnostní náladu při první vernisáži v zajímavých prostorách horní kaple sedlecké kostnice navodilo sourozenecké trio Duškovi z Kolína. Za varhanního doprovodu Jana Kábrta zazpívali Mgr. Petr Hlavatý a Eliška Šeráková.

Patricie Koubská se narodila v roce 1973 v Kolíně. Ilustrovala řadu knížek s dětskou tématikou, které vydalo nakladatelství Portál, Fragment a Nové Město. Několik let vedla výtvarné kroužky v Praze, kde také vyučovala ve školce. Ve své volné tvorbě se orientuje hlavně na klasickou kresbu, nejraději tužkou, malbu akrylovými barvami a také se věnuje kombinovaným a netradičním technikám. V Kolíně vede výtvarné dílny při Domu dětí a mládeže. S ilustracemi Patricie Koubské se v současné době mohou setkat návštěvníci pražské vinárny U žasu a kvasu, kde vystavuje ilustrace k básnické sbírce Waltz pro zrzka od Katky Slámové. Výstavu v prostorách horní kaple sedlecké kostnice v Kutné Hoře mohou zájemci navštívit až do konce září.