O jednom slunečném květnovém víkendu se vydal spolek Plkoň poznávat krásy pražského okolí. Janička nás totiž pozvala do Prokopáku za barákem, kde bydlí. Sešli jsme se na zelené zastávce Barrandov a pak čekajíce na opožděné členy (možná tušíte, kdo to asi mohl být...), jsme výlet začali stylově v cukrárně na zmrzlině :-)
A pak už jsme vyrazili na kopec. Sešlo se nás pět, jako Rychlých šípů, Vláďa, Jana, Katka, Terka a Sylva. Nejdříve jsme se rozvalili na blízkém kopci s vyhlídkou na zbořeninu a vyschlé jezero a opalovali se. Potom nás tam ovšem vyrušila policejní hlídka, která měla z kopce dobrý přehled po okolí, tak jsme radši pokračovali cestou dolů k říčce.
U vody se koupaly dvě kachny, což mělo za následek, že jsme od té chvíle měly pokřik na celou dobu výletu. Aneb: "Kachny!" Minuly jsme údolí, vyzdobené sochami Kurta Gebauera a šly se zchladit do místní říčky.
Terka měla s sebou čokoládu. Bohužel když ji vyndala, zjistila, že je z ní nugeta. Terku ovšem jen tak něco nepřekvapí. Vyndala lžičky a poobědvali jsme.
A pak jsme pokračovali směrem k městu.
Počasí bylo opravdu teplé. Na květen skoro až moc.
Procházka byla většinou do kopce, takže občas jsme si sáhli až na dno...
Odměnou nám byl úžasný výhled na město a na přírodu vůkol. Pak už jsme padli, odpočívali a svačili.
K svačině byly bagety, pivo a voda. Maruška měla mrkev.
Katka vyráběla umělecké fotografie a musím uznat, že se jí fakt povedly.
A pak už jsme sešli do údolí zpět. Kačka s Vláďou si zahráli ping-pong a ostatní povečeřeli klobásy v místním rychlém občerstvení. A na závěr jsme našli pár trilobitů a pokochali se výhledem na jezírko.
Nashledanou příště!